by

„Tyhle vedra každého jenom otravují. Já bych všechny ty sluníčka a vysoký teploty zakázala.“ – Věra Pohlová, 72 let, internetová podnikatelka

Červen: Nadějný začátek s ubíjejícím koncem

Už v minulém reportu jsem se zmiňoval o tom, jak mám rozhozený režim a že by to chtělo napravit.

Hned od začátku června jsem si tak vytvořil novou rutinu, jejíž hlavním znakem bylo to, že jsem hned po probuzení vyrazil do posilky.

Ze začátku to nebylo vůbec lehké, žádné nabuzení organismu se nekonalo a celé dopoledne jsem spíše prozíval. To se však celkem brzy změnilo a další dny mi přišlo, že mám opravdu více energie.

První týden každodenního cvičení je vždycky ten nejtěžší. V druhém už si začnete zvykat a ve třetím už to skoro nevnímáte. Ve čtvrtém týdnu, který byl už odpočinkový, mě pak docela i mrzelo, že musím zvolnit.

Nezapisoval jsem si jen to, co zrovna dělám, ale také to, jak se cítím. Díky tomu jsem třeba zjistil, že mezi 3 a 4 hodinou odpoledne mi energie dost klesne a začnu se cítit ospalý. Tím pádem sem předem plánuji kafe nebo krátký power nap.

Držel jsem se plánu i v oblasti práce.

Můj focus byl zaměřen výhradně na web s elektronikou, kde jsem 90 % času věnoval aktualizaci obsahu.

V tomhle vidím snad jedinou větší nevýhodu psaní o elektronice: Není to evergreen, a je tak potřeba celý trh neustále sledovat.

Nicméně už od začátku plánuji proniknutí i do dalších vertikál, aby web nestál jen na jednom odvětví.

Ačkoliv jsem se snažil držet harmonogramu, pracovní výkon měl pořád výkyvy.

Nezřídka se mi stalo, že jsem měl jeden den napočítáno 13 pomodor a druhý den jsem na práci ani nešáhl. V tomhle ohledu se mi zkrátka nedaří a je potřeba na tom zapracovat.

Zatím to vypadá, že mi červen hezky vycházel.

To se ale změnilo koncem měsíce.

Musel jsem za rodiči na vesnici, kde jsem jim přes týden hlídal psa. Nejdřív jsem si říkal, že alespoň změním prostředí a budu mít klid na práci, ale to tak úplně nevyšlo.

Za boha jsem se nemohl k ničemu přinutit. Ani k práci, ani k cvičení.

Neskutečně jsem se nudil a cítil se takový odříznutý.

Je fakt neuvěřitelný, jak jsem si za ten rok na tu Prahu zvykl!

A přitom nemůžu říct, že bych v Praze vymetal každý kout, většinu času stejně strávím před monitorem. Nejspíš za to ale může ten pocit, že mám možnost kdykoliv vypadnout a někam zajít.

Červenec: Prokrastinace? Ne, to je dovolená!

Na začátku července jsem se vrátil do Prahy a snažil se najít svůj ztracený drive.

Ovšem pátrání bylo neúspěšné.

Otrava z předchozích dní ve spojení s pohodou, že už jsem zpátky doma, zapříčinily, že jsem přešel z bláta do louže.

Po pár dnech nicnedělání jsem rezignoval a snažil se přetvořit situaci v něco pozitivnějšího. Řekl jsem si, že bude lepší, když si udělám takovou menší dovolenou, než abych si nadával za to, jak jsem ten den prokrastinoval.

Sice jsem tímto rozhodnutím ztratil většinu měsíce, ale nijak jsem se nestresoval a snad i nabral nějaké síly. Myslím, že jsem vybral to menší zlo.

To ale nemění nic na tom, že následný návrat do pracovního režimu nebyl vůbec jednoduchý.

Začal jsem plánováním práce na pár měsíců dopředu a lehkými úkoly na začátek.

Nejdříve proběhl redesign webu.

Šablona byla neaktualizovaná a úpravy byly dělány „na prasáka“. Přišla tedy aktualizace a vytvoření child šablony pro snazší úpravy v budoucnu.

Trošku jsem si také pohrál s rozložením stránky, reklamními pozicemi a přidal jsem takové ty základní stránky (o nás, kontakt), které doposud chyběly.

Samozřejmě se to neobešlo úplně bez problémů, ale nakonec vše funguje.

Když už jsem měl odškrtnutou vizuální stránku webu, rozhodl jsem se podívat také na jeho rychlost.

Našel jsem si pár zdrojů, přičemž nejlepší pro lajky mi přišlo video od A. J. Ghergicha, a dal se do testování.

Jako hosting využívám managed VPS od Českého hostingu. Teď, když už nemám zábavní web, je to celkem overkill, ale už jsem tam přesměroval většinu webů a domén, co mám, a v budoucnu stejně čekám velký nárůst trafficu.

Upravil jsem soubor .htaccess, který jsem doplnil o nastavení komprese a expirace. V kódu šablony jsem pak například přesunul odkaz na Google Fonts až na konec stránky.

Z pluginů pak používám tyto:

  • WP Super Cache: Používám ho na doporučení od developera šablony, jinak bych spíše používal W3 Total Cache, který toho umí více, třeba právě i nastavení .htacces
  • ShortPixel: Daleko lepší než Smush.It. Ve free verzi nabízí úpravu jen 100 obrázků za měsíc, ale stačí si zakoupit 10 tisíc obrázků za 10 dolarů a máte vystaráno. Jen se mi nepodařilo rozchodit podporu formátu WebP.
  • A3 Lazy Load: Pro pozdější načítání obrázků.
  • Autoptimize: Pro minifikaci kódu. Nepoužívám ale critical CSS, protože se mi to nechtělo úplně řešit.
  • Async JavaScript: Pro odstrčení skripů. Hlavně nastavení jQuery na async se mi web parádně zrychlilo (při deferu blbnul lazy load).

Jediné, co jsem úplně vynechal, je zakomponování CDN. Nejsem si totiž úplně jistý, jak moc se na české poměry vyplatí. U nás se totiž nemusí řešit geografická poloha serveru, a tak jde spíše o to, aby se ulevilo serveru se stahováním. V tuto chvíli to neřeším.

Výsledkem bylo daleko lepší skóre ve všech nástrojích (za 99 % zbývajících nedostatků může AdSense) a také i pocitově rychlejší frontend webu.

Poznámka:

Je mi jasné, že spousta pluignů se dá nahradit vlastními úpravami. Kdekdo by se mohl zhrozit, že používám plugin i na SSL nebo zobrazení cookies lišty.

Nicméně tohle je podle mě nejrychlejší způsob, jak docílit 80 % výsledku a lá Paretovo pravidlo.

Teprve až bude web vydělávat stovky tisíc měsíčně, tak budu řešit vlastní šablonu s optimalizací na míru.

Čistý design a rychlejší načítání webu jsou určitě společnými znaky úspěšných webů.

Ale ten největší díl stále patří obsahu.

A – pokud pominu aktualizace – s ním jsem nijak nehnul.

Ne že by mi vadilo téma, o elektronice píšu už od mých prvních webů, ale je to zkrátka nezvyk.

Na zábavním webu mi nedělalo problém napsat a naplánovat článek do 30 minut.

Tady mi jeden článek zabere i více než 10 hodin.

Často si ho pak rozkládám na tři dny.

V prvním začnu research, v druhém udělám kostru a první draft a třetí den dokončím editací, designem a publikací.

Tímto „rozkouskouváním“ to pak lépe utíká.

Ale i tak je někdy opravdu těžké se přemluvit a dát se do toho.

Zvlášť když je venku takhle nekřesťanské vedro.

Více a více tak přemýšlím o delegaci. Pro začátek by stačilo jen samotné psaní. Research a kostru bych si vytvořil sám, abych měl garanci kvalitního obsahu.

To by mi mohlo ušetřit přemlouvání a zároveň dát prostor na link building, kde už mám sice vytvořené analýzy, ale ještě jsem neměl prostor podniknout konkrétní kroky k získání odkazů.

Problémem jsou ale finance, které si teď nemůžu dovolit takto (dlouhodobě) investovat.

Čím dál více tak přemýšlím o prodeji webu o zdraví.

Trošku mě k tomu nahlodal můj vlastní tweet, ve kterém jsem reagoval na Wripera (Co takhle napsat taky něco na blog, hm? *wink, wink*).

Nejde o to, že bych tomuto webu věnoval nějak moc času.

Poslední obsah na něm byl publikován před 3 měsíci a v podstatě jede na autopilota. Každý měsíc si jen naplánuji příspěvky na FB stránce.

Nicméně pořád je to web, který mám vzadu v hlavě.

Pokud byste tak měli zájem, napište mi na jan.simecik(zavinac)gmail.com a já vám povím konkrétnější informace.

Nebudu ale jeho prodej zas až tak hrotit. Je to web s historií, nutností jen malé údržby a vysokým stropem pro růst. Prodám ho tak jen za určitou cenu.

Srpen je další měsíc blíže k Vánocům

Jelikož včera začal The Internationals, hřeb Dota 2 sezóny, turnaj s opět největším prizepoolem v historii (přes 23 milionů dolarů) a takový e-sportový svátek, tak budu teď trochu nerdit.

Rozhodně doporučuji, abyste se podívali na Twitchi alespoň na začátek play-off, které začíná 7. srpna, abyste viděli tu atmosféru.

Možná pak pochopíte, proč mě e-sport tak uchvátil.

Snad se mi ale do těchto dnů podaří vměstnat i trochu práce, protože té je pořád dost.

Vánoce se přiblížily o další dva měsíce a já jsem přibližně v 1/6 toho, kde bych chtěl na zimu být.

První úkol: Cvičit každý den

Řekl jsem si dost a už druhým týdnem se zase trápím každý den v posilovně.

A proč to vlastně dělám?

Protože věřím, že silné tělo je základem všeho.

Pravidelným cvičením se mi zocelí zdraví, díky vyplaveným hormonům bude mozek spokojenější a méně ve stresu a v neposlední řadě je takové atraktivnější tělo jakýmsi lifehackem při, ehm, budování mezilidských vztahů.

Najel jsem tak na striktní trénink a začal jsem si pořádně vybírat co jím a jaké množství.

Chci to takhle držet příštích 90 dní.

Ne, že bych toho pak nechal a vrátil se ke staré životosprávě, ale pokud budou výsledky uspokojující, trochu uberu a budu se snažit najít hranici, kterou můžu udržet po několik let.

Abych se pořádně namotivoval a opravdu toho docílil, používám všechny accountable triky, které snad existují:

  • Napsal jsem o tom tady na blogu.
  • Na stěně mám nalepený kalendář, kde za každý den píšu velké X
  • Každý den se hned po ránu fotím, abych později viděl průběh
  • Natáčím úseky z tréninku, abych se neflákal a byl dál motivován tím, že bych nakonec mohl udělat nějaký klip.

To focení a natáčení není něco, co je úplně moje komfortní zóna, ale pokud to pomůže, tak ať.

Nakonec ještě jeden můj oblíbený citát:

„Na lidskosti mě nejvíce překvapují lidé. Protože obětují zdraví, aby vydělali peníze. A poté obětují peníze, aby znovu získali zdraví. A pak se tak znepokojují minulostí a budoucností, že si neužívají přítomnosti, a tak nežijí ani v přítomnosti ani v budoucnosti. Žijí, jakoby neměli nikdy zemřít, a potom zemřou bez toho, aby předtím žili.“ – Dalajláma

Druhý úkol: Dosáhnout průměrného počtu 8 pomodor

Za druhé je potřeba, abych trošku stabilizoval ty výkyvy v pracovním nasazení.

8 pomodor se může zdát jako nic, ale nechci to hned přepálit a začínat na vyšších hodnotách. Akorát to totiž dopadá tak, že jeden den atakuji 20 pomodor a druhý den se ani nepodívám na Trello.

V konečném součtu by pak 8 pomodor každý den mohlo udělat daleko více práce. Třeba tento článek na Medium mi mluví z duše.

A ono to nakonec všechno stojí na té vykonané práci.

Můžete sice použít jakoukoliv zkratku nebo lifehack, ale pokud si to neodpracujete, tak nemáte nic.

Takový John Vaňhara ví, o čem mluví:

Co to takhle táhnout spolu?

Na závěr se vám svěřím s jedním nápadem.

Přemýšlím o vytvoření jakési accountable skupiny na Facebooku.

Mohli bychom si tam každý den napsat, co jsme zrovna udělali (klidně jen počet hodin/pomodor) a tím se navzájem inspirovat a dohánět k lepším výkonům.

Pokud by se navíc sešla dobrá parta, mohlo by to pak přerůst v nějakou mastermind skupinu (nebo i více menších), kde bychom si vzájemně radili ohledně našich projektů.

Měli byste někdo o takovou skupinu zájem?

Napište mi sem do komentářů nebo na Twitter!

Přidej komentář

Komentář

  1. Nejsem si úplně jistý, že každodenní tréning je efektivní, ale když tě to baví 🙂 Nejefektivnější jsou spíš 3-4 týdně max., plus samozřejmě pořádně spát a nejíst blivajzy.

    Co se týče práce/pomodor, to bychom si mohli hodiny vyprávět 😀 Teďka dovolené, všecko rozlítané, stěhuju se, no krása střídá nádheru…

    • Uf, tak jsem rád, že s tou produktivitou nejsem sám! 😀

      Já se v cvičení vůbec nevyznám. Naprosto jde mimo mě, abych věděl, co zrovna cvičit a proto taky jedu podle jednoho programu, který tohle řeší za mě. Většinou v posilce nestrávím víc jak 40 minut, ale zase se neflákám, pauzy jsou minimální a většinou to probíhá v nějaký formě HIIT tréninku.
      Ale je klidně možný, že každodenní trénink není optimální.
      Nicméně, já nemám jinou možnost.
      V minulosti jsem zkoušel cvičit párkrát do týdne nebo obden, ale nikdy jsem u toho nedokázal zůstat. Odpočinkový den vždycky hrozně láká k tomu, abych si ho prodloužil. 😀
      Takhle žádný lákadlo nemám a zatím mi to přináší nejlepší výsledky. 🙂
      Hlavní prostě je, abych si vytvořil návyk a pohyb byl základní částí dne.

      Díky za komentář, Zbyňku!

  2. S tým cvičením to veľmi chválim. Každodenné cvičenie pomáha veľmi a nie len na energiu a motiváciu, ale aj kvôli tomu že sa človek z dlhodobejšieho hľadiska lepšie cítiť a je aj sebavedomejší apod. K tej delegacii a volným finančným prostriedkom napr. je dobrý nápad, že keby si začal delegovať a nemáš nato financie, tak ťa to donúti viac makať a pracovať, pretože proste musíš. Budeš potrebovať peniaze nato aby si vyžil a nato aby si zaplatil ľudí a keď proste nebudeš robiť tak budeš v p…. a to je celkom dobrá motivácia ako pracovať viac hodín denne.

    Rád by som sa pridal aj k nejakej tej skupine na FB, ale muselo by to byť úplne celé tajné a max iba pár ľudí.

    • Souhlasím s oběma argumenty!
      Za každodenní pohyb jsem rád a zdárně ho dodržuji, ale ta práce mi teď poněkud upadla – víc se o tom rozepíšu v příštím reportu. 🙂

      Koukám, že je vás více, co upřednostňujete anonymitu. Zkusím to tedy promyslet.

      A díky za komentář, Peťo!