„Dejte mi 6 hodin na pokácení stromu a já budu první 4 brousit sekeru.“
– Abraham Lincoln
Dvakrát měř, jednou řež
Leden začal opravdu pomalu. Ještě jsem se zotavoval z hor, a tak jsem nad prací moc nepřemýšlel.
Nad čím jsem ale přemýšlel, byl minulý rok, pro který jsem posléze napsal report. Připomněl jsem si tak, co jsem vlastně těch posledních 12 měsíců dělal a co všechno jsem (ne)stihl.
To mě vybičovalo k tomu, abych si dobře rozmyslel plány pro tento rok. Svůj obraz dokonalého roku jsem už popsal ve zmíněném reportu, ale věděl jsem, že bez častějších a konkrétnějších kroků to bude opravdu jen obraz.
První polovinu ledna jsem tak zcela zasvětil plánování, i když jsem měl před sebou resty z konce prosince, které byly potřeba dodělat.
Věděl jsem ale, že plánování má přednost, i když to v tomhle momentě přináší jen malou hodnotu. Návratnost je tam totiž dlouhodobá.
Nespravuj, co není rozbitý… nebo?
V posledních pár dnech jsem také začal přemýšlet o změně obsahové strategie hlavního projektu. Byl by to ale risk, protože dosavadní obsah funguje. Návštěvnost webu roste a RPM je velmi slušné.
Nicméně mám v hlavě hlásek, který mě nahlodává, jestli by ta změna nebyla uživatelsky přívětivější a návštěvníkům tak nepřinesla ještě větší hodnotu.
Aniž bych toho moc prozradil, jednalo by se o zjednodušení a zeštíhlení obsahu.
Google má sice rád dlouhé články – a ten poslední s 8,5 tisíci slovy opravdu nemá konkurenci – ale je to ta nejlepší forma, jak návštěvníkům pomoci s jejich problémem?
Ocení obsáhlost textu nebo stejně těch 80 % rychle přeskočí a vytáhnou si z toho jen pár informací?
Kdybych pak obsah ořezal jen na to úplně nejdůležitější, mělo by to i další výhodu. Jeho vytváření by bylo daleko levnější a rychlejší.
(Mluvím o samotném psaní, počáteční rešerše, na které kvalita obsahu stojí především, by se nijak nezměnila.)
Jenže je tu reálná šance, že to návštěvníkům nebude stačit (snížení RPM) a/nebo že se to nebude líbit Googlu (snížení návštěvnosti). To by růstu webu zrovna neprospělo.
Nejspíš si zkusím vytvořit malý A/B test a zeptám se lidí v okolí, kteří by mohli spadat do mé cílovky, co si o tom myslí.
A pak uvidím, jak dál.
Co jsem za leden přečetl?
Jedním z cílů pro letošní rok je přečíst alespoň dvě knihy měsíčně.
Rozhodl jsem se tak do reportů přidávat i seznamy knih, které jsem za ten měsíc přečetl, společně s krátkým hodnocením.
Původně jsem myslel, že je vždy představím a třeba se podělím i o pasáže, které jsem si v průběhu čtení zvýraznil, ale nejspíše by to nebylo úplně přehledné.
Na blogu jsem tak vytvořil novou sekci, kde budu mít všechny knihy vypsané a po jejich rozkliknutí se dostanete k delšímu komentáři a vybraným citátům.
Má to výhodu i v tom, že si je budou moci lehce vyhledat a přečíst i ti, kteří nečtou každý report.
A teď k samotným knihám…
12 Week Year (B. P. Moran, M. Lennington)
Hledal jsem knihu, která by mi pomohla s plánováním, a šáhl jsem tak po 12týdenním roku. Nedočetl jsem se sice nic převratného, ale druhá – akčnější – polovina knihy mi dala potřebné základy, na kterých teď stavím.
Hodnocení: 3/5
The Power of Habit (Charles Duhigg)
Druhou knihou pak byl The Power of Habit, klasika mezi self-help knihami. Čekal jsem moc a dostal jsem ještě víc. Takhle kniha mě opravdu překvapila, jak svou formou, tak i zpracováním uvedených informací.
Hodnocení: 4,5/5
Celý komentář k The Power of Habits.
Tribe of Mentors (Tim Ferriss)
Jsem Timův velký fanda, takže jsem si Tribe of Mentors přečetl hned jak vyšla na konci minulého roku. Byla by ale škoda ji nezmínit, takže ji zpětně přidávám na blog.
Hodnocení: 4/5
Celý komentář k Tribe of Mentors.
Plány pro 1Q 2018
Neváhal jsem a informace z 12 Week Year a The Power of Habit jsem se ihned snažil aplikovat na své plány pro první čtvrtletí letošního roku.
Sice jsem samotnou přípravou zabil první měsíc, ale stále si myslím, že dva měsíce jsou dostatek času, který můžu naplno využít.
Naplánoval jsem si 3 hlavní úkoly, které mají tu nejvyšší prioritu.
K nim jsem připsal lépe měřitelné cíle, díky kterým se mi bude na konci března lehce hodnotit, jestli jsem s nimi uspěl.
Úkoly jsem pak doplnil také o taktiky (označení z 12 Week Year), které mě budou vést a říkat mi, co mám vlastně udělat, abych je splnil. Pokud za týden splním 85 % taktik, můžu jej považovat za úspěšný.
Nakonec jsem si předpověděl možné problémy a předem si určil plán k jejich vyřešení (poučení z The Power of Habit).
Abych citoval známého filosofa a myslitele, Mike Tysona:
„Každý má plán, dokud nedostane do držky.“
Tak jdeme do ringu.
1. Pravidelně vstávat ráno.
Cíle:
- Každý večer být v posteli před 00:00.
- Každé ráno vstávat před 08:00.
Taktiky:
- Každý den, po pípnutí večerky v 23:00 (nastavení v hodinách iPhonu), se začnu připravovat do postele (hygiena, převlečení, vypnutí všech zařízení).
- Každý den si nařídím pouze jednoho budíka, abych neměl pojistku, kdybych budík odložil, a nechám ho přes noc na stole, abych se k němu musel ráno zvednout z postele.
Možné problémy a jejich řešení:
- Ignoroval jsem večerku a/nebo jsem nebyl do 00:00 v posteli. -> Nastavit blokátor webu, který se zapne při začátku večerky.
- Po vypnutí budíku si chci jít zase lehnout. -> Vypít sklenici vody a nastavit odpočítávání na 5 minut a pokud si po jeho skončení budu pořád chtít jít lehnout, tak můžu.
Když jsem v The Power of Habit četl o tzv. „keystone habitu“, tedy zvyku, který když si člověk osvojí, tak vše ostatní jde snadněji, přemýšlel jsem, který to v mém případě je.
Pravidelná meditace? Možná cvičení? Nebo snad práce?
To jsou sice všechno důležité zvyky, ale nepřišlo mi, že jsou tím základním kamenem.
A pak jsem na to přišel.
Vše mi odsýpá daleko lépe, když vstávám už ráno. Celá moje vytoužená ranní rutina totiž stojí na tom, že je to opravdu ranní rutina – a ne ta dopolední.
Zatím mi bude stačit, když budu vstávat v 8, ale postupně bych se chtěl dostat na 7 nebo možná ještě o něco dříve.
2. Snížit tělesný tuk a vytvořit návyk pravidelného pohybu.
Cíle:
- Jíst odpovídající počet kalorií s optimálním rozložením živin.
- Denně sportovat po alespoň 30 minut.
Taktiky:
- Zjistím, kolik kalorií a makronutrientů potřebuji pro snížení váhy (s následnou úpravou podle výsledků na týdenní bázi), a přizpůsobím si obvyklá jídla, aby tomu odpovídala.
- Podle výše zmíněného budu jíst minimálně 6 dní v týdnu (7. je cheat day).
- Každý den bude stravování probíhat v 8hodinovém okně (intermittent fasting).
- Každý večer si naplánuji fyzickou aktivitu a předem si připravím potřebné oblečení.
- Každé ráno po vyčištění zubů okamžitě vyrazím splnit plánovanou aktivitu.
Možné problémy a jejich řešení:
- Nemůžu zjistit, kolik kalorií a makronutrientů má konkrétní jídlo. -> Počet odhadnu a budu jíst do 80 % sytosti.
- Mám chuť na sladké a/nebo něco nezdravého. -> Napíšu si seznam jídel pro cheat day.
- Už v poledne/ještě večer mám hlad. -> Zkusím stravovací okno pomalu přesunout (max. 30 min/den).
- Ráno se mi nechce cvičit. -> Nejdříve si zamedituji a/nebo se půjdu ven na 30 minut projít nebo zajdu do posilovny, kde budu 30 minut cvičit jen tak – nebo tam budu klidně jen sedět.
- Nemůžu cvičit, jsem nemocný. -> Vyznačím si datum předpokládaného uzdravení a od toho dne pak začnu velmi pomalu (procházky) navazovat a postupně navyšovat intenzitu cvičení.
Zjistil jsem (že pokud ráno vstanu) meditace nebo čtení je něco, co si nemusím plánovat. Tyhle zvyky se mi tvoří celkem snadno.
Naopak velké potíže mám s pravidelným cvičením.
Dosavadní úspěchy měly spíše podobu vln, kdy se měsíc nebo dva morduju a pak přijde nějaká překážka (typicky nachlazení nebo třeba hlídání psa u rodičů) a už na tu šňůru nenavážu.
Je to zkrátka dopad toho, že od mala nemám v sobě zakořeněný ten každodenní pohyb.
Proto s cvičením začínám už ráno, hned po vyčištění zubů (cue, viz. The Power of Habit), abych neměl možnost přes den vymýšlet výmluvy.
Nastavil jsem si taky krizový plán, který mi řekne, co mám dělat, když až opět narazím na nějakou tu překážku.
Pravidelný pohyb je ale jen polovina zdravého organismu. Tou druhou je jídlo.
Posledních pár let se snažím jíst zdravě a dávám si pozor na přemíru sacharidů, takže to není takový problém. Nicméně pořád nemám jistotu v tom, jestli jím moc a nebo naopak málo.
Proto se u konečně chci naučit počítat kalorie a vytvořit jídelníček, který je bude (společně s makronutrienty) zohledňovat.
Běžně točím jen pár stejných jídel, takže by to nemělo být zas tak těžké. Spíš musím překousnout tu počáteční lenost, zahnat nemístný perfekcionismus („Musí to být spočítané na gram a kalorii, jinak to nemá cenu!“) a prostě se do toho dát.
3. Outsourcovat 80 % psaní na hlavním projektu
Cíle:
- Ke každému podtématu přiřadit pisatele, který jej bude mít na starosti.
- Publikovat alespoň 1 článek týdne, který byl plně outsourcován (kromě grafiky a samotné publikace).
- Docílit alespoň 80 % spokojenosti s kvalitou obsahu.
Taktiky:
- Každý týden vyhledám a napíšu minimálně 5 potenciálním pisatelům s nabídkou spolupráce.
- Zapojím pisatele do rešerše obsahu, aby mu lépe rozuměl a zároveň navýšil svůj zájem o výsledný text.
- Osvědčené, pravidelné pisatele přidám do Trella pro lepší organizaci nového obsahu a jeho aktualizací.
Možné problémy a jejich řešení:
- Už mi dochází lidi, které bych mohl oslovit. -> Zeptám se oslovených pisatelů, kteří spolupráci odmítli, jestli by mi někoho nedoporučili.
- Pisatel rozumí oboru, ale nepíše čtivě. -> Zvážím, jestli by jen nestačilo najmout editora.
- Pisatel píše čtivě, ale moc nerozumí oboru. -> Ukončím spolupráci nebo zvážim jeho najmutí na pozici editora.
Největším faktorem růstu hlavního projektu je pravidelná publikace nového obsahu.
(To je poměrně logické, když jde o „obsahový“ web.)
A největším bottleneckem publikace nového obsahu jsem pak já.
Je pro mě těžké soustředit se na konkrétní text, když je potřeba řešit milion věcí okolo webu. Takže se nezřídka stává, že publikace nového obsahu stojí déle, než je zdrávo.
Se současnými pisateli navíc nejsem úplně spokojen. Cítím, že je potřeba hledat nejdříve člověka, který tématu opravdu rozumí, a až pak se ho ptát, jestli umí psát. Trochu jsem to nakousl už v reportu za prosinec.
Chápu, že spousta lidí kvalitu obsahu moc neřeší a hlavně je zajímá, jestli je text dostatečně dlouhý a že je klíčové slovo v titulku.
Já jsem ale před každou publikací obsahu až nervózní. Chytá mě lehké OCD a stále kontroluji, jestli je všechno správně a čtenáři tak dodáváme tu největší možnou hodnotu.
Když si pak text píšu sám, tak vím, že jsem ho napsal, jak nejlépe to umím, a ta nervozita není tak velká. Pokud ho ale zadávám někomu jinému, tak tam tu důvěru úplně nemám.
Proto jsem se rozhodl, že začnu hledat opravdu kvalifikované lidi, ve kterých tu důvěru budu mít, a zároveň se zbavím toho největšího bottlenecku, který zpomaluje růst webu.
A jako bonus budu mít čas navíc, který můžu investovat do plnění dalších úkolů a plánů. 🙂
A jak bude vypadat vaše čtvrtletí?
Tak to jsou moje plány na příští dva měsíce.
Sice má plánování v mé režii ještě daleko od dokonalosti, ale někde se začít musí a věřím, že se v tom postupně zlepším.
Teď mě ale zajímá, jak jste na tom vy? Už máte naplánováno?
Rád se o tom s vámi pobavím v komentářích!