Konečně jsem se zakousl do outsourcingu obsahu – a ztratil přitom všechny iluze.

Krátký sled událostí

Je mi jasné, že většinu z vás spíše zajímá, jak jsem se popral s outsourcingem, a tak dnes tedy jen velmi krátce:

Produktivita, především v posledních týdnech, je na vysoké úrovni.

Menší problémy se objevily na přelomu měsíce, ale stačilo mi začít pravidelně chodit do coworkingu a rychle jsem najel do rytmu.

Celkově coworking hodnotím jako největší amplifikátor mé produktivity. Pokud pracujete z domova a přijde vám, že toho moc nestíháte, tohle je ideální řešení!

Zmínit musím ale také naši accountability skupinu na Facebooku, ve které jsme se rozrostli o dalšího člena. Je to výborné místo, kde se můžete podělit o své týdenní plány a získat tak další motivaci navíc.

100 % času jsem věnoval hlavnímu projektu, ať už vytváření obsahu nebo plánování jeho outsourcingu.

Vánoční sezónu jsem pociťoval už v říjnu, ale na konci listopadu se to rozjelo naplno, a tak do toho potřebuji bušit, co jen to jde.

Nejen příjmově web neskutečně roste a už se nemůžu dočkat, jak ten růst bude pokračovat i v příštím roce.

Kvůli tomu jsem neměl ani pomyšlení na splnění mého bonusového úkolu z minula, založení anglického blogu. Začátek projektu odsunuji až někdy na začátek příštího roku.

Ovšem chuť naučit se kreslit mám pořád, to jen tak nezmizí. Dokonce jsem si nadělil pár skvělých knih, které by mi do začátku měly pomoci.

S vysokým pracovním nasazením pak strádal i můj 90denní cvičební plán. Snažil jsem se ještě využívat poměrně teplého počasí, vyrazil jsem tedy spíše na kolo a hlavně začal běhat. Do posilky jsem pak chodil jen velmi sporadicky.

V minulém reportu jsem psal, že hledám tu správnou rovnováhu mezi prací a pohybem. Bohužel jsem ji stále ještě nenašel, ale budu na tom pracovat.

A teď k tomu hlavnímu.

Jak jsem začal s outsourcingem

Na začátek musím podotknout, že jsem obsah v minulosti již outsourcoval. Jednalo se ale spíše o jednodušší texty, ať už na obsah nebo formátově.

Naprostou většinu obsahu si ale dělám in-house (čti sám).

Uplynulé dva měsíce byly tak pořádná zkouška.

Jak a kde jsem sehnal potenciální pisatele?

Zkontaktoval jsem přibližně 25 lidí, kteří prošli mým úvodním sítem.

Hledal jsem někoho, kdo:

• Má zájem o dané téma. Potřebuji, aby pisatel měl alespoň základní přehled, aby věděl kde hledat a aby ho to také bavilo. Lidé, kteří píšou o všem, jsem automaticky filtroval.
• Má slušný psaný projev. Už z profilu, poptávky nebo e-mailu se dá dobře odhadnout, jak na tom je člověk s gramatikou i stylistikou.

Profily copywriterů jsem procházel na webech jako Webtrh, Copywriteři nebo Copywriting.

Poptávky jsem pak často zadával i ve facebookových skupinách, ať už zájmových kolem tématu webu nebo přímo těch copywriterských.

Vytipoval jsem si také konkrétní lidi, kteří tématu opravdu rozumí a jsou aktivní na oborových fórech a poradnách.

Bohužel mi naprostá většina za nabídku poděkovala s tím, že by na to neměla čas. To mě zamrzelo, protože tady se určitě dají najít skryté drahokamy.

Jak vypadala poptávka?

Nakonec jsem se domluvil s 8 pisateli, kterým jsem zadal zkušební článek.

Za zkušební článek vždy platím. Přijde mi, že to vytváří větší důvěru a pisatelé častěji článek doopravdy napíší.

Zkušební článek je pro mě takový nástroj pro ohodnocení:

• Gramatiky: Leccos přejdu, ale nesmí to být jak z první třídy.
• Stylistiky: Uvidím, jak jsou pisatelé vypsaní a kolik času bych do nich musel investovat, abych je dostal na požadovanou úroveň.
• Logiky: Bohužel často opomíjené. Článek není jen o tom dát dohromady pár vět. Musí dávat smysl, něco čtenáři říct.
• Angličtiny: 90 % nejlepších zdrojů je v angličtině. Pokud pisatel čerpá jen z těch českých, hrozně se omezuje, nehledě na to, že jsou často plné chyb.

Z poptávky jsem kompletně vyřadil nutnost rešerše.

Předem jsem navrhl kostru článku a přidal odkazy na zdroje, které jsem schválil a ze kterých mohou čerpat.

Navíc jsem jim poslal obsáhlou příručku, kde popisuji cíle webu, obsah i formát, aby přesně věděli, co od nich považuji.

Abyste mi rozuměli, nehledám jen někoho, kdo mi narychlo sepíše kus textu s dostatečnou délkou, který pak plácnu na web.

Jelikož mám s projektem velké plány, ideálním copywriterem by byl někdo, kdo by s webem postupně rostl, zkušenostmi i úvazkem.

V tomhle momentě jsem si říkal, že mám poměrně blbuvzdornou strategii, a už jsem snil o tom, kolik šikovných copywriterů mi bude na web psát a jak rychle budu obsah škálovat.

Ehm…

Jaký byl výsledek?

Pouze jedinému pisateli jsem zadal další práci.

Bum.

Naivitu náhle vystřídala frustrace.

Sen o šikovných copywriterech se proměnil v realitu, ve které je úroveň pisatelů naprosto PŘÍŠERNÁ.

Už slyším prsty na klávesnici, jak píšou, že si nemám najímat studentíky za 50 Kč na normostranu, a tak hned zareaguji:

Vyzkoušel jsem lidi se sazbou od 80 / NS do 200 Kč / NS.

A nejen že byly všechny texty nedostatečné, ale ani jsem nenašel ŽÁDNOU vazbu mezi horším nebo lepším textem a výší finančního ohodnocení.

Když si teď vzpomenu, že jsem si v minulém roce, kdy jsem psal texty na zakázku jako bokovku, účtoval 200 Kč, je mi trapně.

Potom, co jsem viděl, jaký je trh, bych nešel snad ani pod 500 Kč.

Opět musím zmínit, že zadání bylo skoro předvyplněné. Jen stačilo dosadit slova, aby ten text dával alespoň trochu smysl.

Pokud si představím, že bych jim poslal prázdný dokument s nadpisem a zadáním ve dvou větách, začínají se u mě projevovat známky PTSD.

A co mě na textech nejvíce štvalo?

Naprostá většina pisatelů moji příručku vůbec nečetla. Menší část pak sice příručku přečetla (a dokonce za ní ve společné komunikaci poděkovala), ale vůbec nic do textu neaplikovala.

Zkušební texty pisatelů jsou obrovská bída. Budu muset trochu upravit příručku, kterou jim posílám. Doufám, že ji alespoň otevřou…

— Jan Šimečík (@jansimecik) October 13, 2017

Pokud mi někdo pošle text, který připomíná sloh z páté třídy, ještě se to dá přežít. Stačí se trochu vypsat, flow textu se spraví, začne dávat větší smysl a bude čtivější.

Ale nejvíc mě překvapilo, jak moc povrchní ty texty byly.

Ačkoliv mi všichni pisatelé odsouhlasili svůj zájem o tento obor, jejich texty neměly žádnou informační hloubku. Chvílema jsem si myslel, že čtu PR články z 2010.

Občasné výskyty faktických chyb, které jsou prostě smrtelným prohřeškem, už byly poslední tečkou.

Jedna znepokojující poznámka:

Někteří z pisatelů (hlavně ti z Copywritingu) nebyli žádní nováčci. Na svém profilu měli reference a hodnocení s komentáři jako „výborně napsáno, tohle jsem přesně chtěl“.

Když jsem to s vytřeštěnýma očima četl, tak mě až zamrazilo. Vůbec se nedivím, proč je kvalita obsahu na českém internetu taková, jaká je.

Provozovatelé webu prostě ty texty nečtou, zajímá je jen jejich délka a kolikrát se tam objeví klíčové slovo.

Vybrané perly pro zasmátí vybrečení

Když má copywriter na svém profilu nabídku „koretktur“.

Když dostanu odpověď na poptávku v FB skupině, ve které vysloveně píšu, ať mě kontaktují na e-mailu: „Vím, že mám napsat na e-mail, ale chtěl jsem se zeptat tady…“

Odesláno přes messenger.

Když na zpět dostanu text, který byl vytáhnutý z překladače a jen doupravený, aby to nebylo tak zjevné.

Prozradil ho výskyt paskvilů, které v češtině nedávají smysl, ale při doslovném překladu zpět do angličtiny už ano.

Co mě ale nejvíce dostalo, bylo zjištění, že jsem ten anglický originál četl…

… PROTOŽE TO BYL TEN, KTERÝ JSEM PŘILOŽIL K ZADÁNÍ!

Áááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááá!

4 tipy pro lepší outsourcing

První kolo outsourcingu úplně nedostálo mého očekávání, ale to byla asi jen má naivita.

Sepsal jsem tak pár tipů, které si odnáším z mých chyb i pouček těch, kteří si těmito bolestmi už prošli.

1. Nepochopili jste se? Z 95 % za to můžete vy.

Z naprosté většiny to bývá o nedostatečné komunikaci.

Buď jste nedokázali pořádně vyjádřit, co vlastně chcete, nebo jste do zadání napsali matoucí či neúplné pokyny. Znám to z obou stran.

Dobře o tom píše Zbyněk Buřival na Diginomadu.

Ovšem nejhorší je, když vlastně ani nevíte, co přesně chcete. Proto ze začátku doporučuji sednout za klávesnici a první obsah si napsat sám, i když vám to třeba nepůjde. Alespoň si k tomu přičuchnete a vaše představa se lépe vykrystalizuje.

Proto jsem z poptávky vyřadil nutnost rešerše. Chtěl jsem zadání co nejvíce zjednodušit, abych mohl jasně vidět, jak pisatel umí nebo neumí psát.

(Navíc nikomu nevěřím, že zvládne takovou rešerši jako já 😛 )

2. Vytvořte si SOP dokument a ten aktualizujte.

SOP (Standard Operating Procedure) je dokument, ve kterém je dopodrobna vysvětlen proces daného úkonu, v tomto případě psaní textu.

Copywriter si tak nemusí nic domýšlet nebo hádat, co a jak děláte nebo chcete.

Takový dokument (nebo třeba video) pak můžete všem rozeslat najednou a ušetříte tím čas, kdy byste museli každému všechno vysvětlovat zvlášť.

Shodou okolností o tom nedávno psal na svém blogu Peter Chodelka.

Po první vlně poptávek, která dopadla opravdu katastrofálně, jsem se rozhodl příručku kompletně přepsat.

Zvýraznil jsem důležité části, které pisatelé často přehlíželi, a nakonec jsem přidal ukázku, jak obsah vytvářím krok za krokem.

3. Rychle ukončete spolupráci se špatnými pisateli.

Asi vás nepřekvapí, že tenhle tip jsem v posledních měsících využíval nejvíce.

Prvnímu pisateli jsem odpovídal sáhodlouhým e-mailem, ve které jsem text opravoval, zvýrazňoval změny a vysvětloval, co mi vadilo.

Strávil jsem nad tím více než hodinu.

A najednou jsem si uvědomil, že nemůžu investovat tolik času do někoho, kdo by mi ten čas měl v první řadě ušetřit.

Bylo tedy úplně jedno, jestli jsem dostal průměrný text bez potenciálu nebo naprostou slátaninu, kterou jsem hned přetáhl do koše. Vždy jsem s poděkováním za text zaplatil a komunikaci ihned ukončil.

Vyhnu se tím zbytečným mailům, hádání a přetahování a v dlouhodobém horizontu ušetřím spoustu času.

Ano, sice v mnoha případech platím za nic, ale beru to jako nezbytnou investici do hledání těch správných lidí.

4. S outsourcovanou práci miřte jen na 80 %.

Tohle je tip, na který jsem přišel až nedávno, ale výrazně mi pomohl.

Zatím mám domluvenou spolupráci jen s jedním pisatelem. Ještě to nejsou úplně tiptop texty, ale vidím tam potenciál a věřím, že si to postupně sedne.

Když jsem ale dělal první revizi, vůbec to tak nevypadalo.

Začalo to tím, že mi některá věta zněla divně, a tak jsem ji přepsal. Nakonec se mi nelíbila ani ta druhá, třetí a vlastně i celý odstavec. Netrvalo to dlouho a přepsal jsem celý článek.

Ne, že by ten text byl špatný, ale měl jsem pocit, že to není tak dobré, jako kdybych si to napsal sám.

A ono ani nikdy nebude.

Ne, že bych byl nějaký brilantní copywriter, ale prostě na ten text koukám přes svou perspektivu, která je za ta léta značně ovlivněná mým vlastním psaným projevem.

Proto jsem si určil, že budu texty revidovat jen do té doby, než s nimi budu spokojen na 80 %.

Na kvalitu obsahu (a především na tomto projektu) jsem pořád ras. Nicméně tahle hranice je ideálním kompromisem, kdy nad revizí nestrávím tolik času, jako kdybych si text napsal sám, a zároveň jsem s výsledkem stále spokojený.

Co mě čeká do konce roku?

Hlavní úkoly pořád zůstávají.

Potřebuju vyprodukovat co nejvíce kvalitního obsahu a potřebuju najít dostatek lidí, kteří mi s tím pomůžou.

Vše ostatní je vedlejší.

Rozhodl jsem se, že si na blogu už nebudu zadávat měsíční úkoly, ale pojedu podle čtvrtletního plánu, ve kterém budu mířit výš.

Přemluvil mě k tomu výborný článek od Nata Eliasona, o tom jak si nastavit cíle. Doporučuji také jeho článek o motivaci.

A co plánujete na prosinec vy? Také bojujete s outsourcingem?

Napište mi do komentářů!

P. S.: V pondělí chystám na blog jeden zajímavý článek. Určitě si ho tak hoďte do čtečky nebo mě sledujte na Twitteru, abyste o něj nepřišli. 🙂