Staré problémy i nová rozhřešení – tyhle měsíce nakonec stály za to!

Srpen: Ve zdravém těle…

Jak jsem předpokládal, začátek srpna byl ve znamení Doty, tedy především The Internationals, největšího e-sportového svátku.

Sedmý ročník The Internationals je u konce, z dalších 5 nerdů se stali milionáři – a já už bych mohl začít zase něco dělat 🙂

— Jan Šimečík (@jansimecik) August 13, 2017

Ponocování, kvůli sledování matchů v Americe, samozřejmě poznamenalo moji životosprávu. Chodil jsem spát pozdě a o ranním vstávání nemohla být řeč.

Tím pádem to dost odnesla práce. Nejen kvůli přehozenému režimu, ale také kvůli tomu, jak mě TI znovu přitáhlo k Dotě. Spíše jsem tak přemýšlel nad counter-picky a ganky ve svých hrách než o budování webu.

Jediné, na co jsem si opravdu vyhradil čas, byla komunikace s potenciálními kupci mého webu o zdraví, kteří se mi ozvali na výzvu v minulém reportu. Vypadalo to slibně, ale nemohli jsme se domluvit na ceně, a tak jsem všechny nabídky odmítl.

Věděl jsem ale, že si nemůžu dovolit celý den sledovat/hrát Dotu a že s sebou musím pohnout alespoň v jedné oblasti.

No pain, no gain

Podařilo se mi tak alespoň dodržovat každodenní návštěvy posilovny, které jsem započal už v červenci a ani jednou je v srpnu nepřerušil.

Jak už jsem psal v minulém reportu, ze začátku to hodně bolí a ani v srpnu ta (metaforická) bolest nezmizela. Myslím, že ani nikdy nezmizí, a vždycky mě bude vzadu v hlavě lákat hlásek na to, abych se na všechno vykašlal a radši seděl na zadku.

Jelikož 90 % tělesných změn dělá hlavně jídelníček, zaměřil jsem se i na něj. Dokonce jsem si koupil kuchyňskou váhu, abych si mohl odměřovat porce a začít počítat kalorie a makronutrienty.

Nicméně z toho se stal takový poloviční úspěch. Počítání kalorií je zkrátka hrozná otrava, pokud nejíte jen polotovary, které mají přehlednou tabulku na obalu. Jinak si musíte spočítat a následně rozpočítat jednotlivé suroviny a porce. Pffffff…

Ve stravování mám tak ještě velkou rezervu. Navíc si myslím, že jím méně, než bych měl, a to mě možná paradoxně zpomaluje v hubnutí.

Pokud ale porovnám fotky ze začátku mého snažení s nejaktuálnější fotkou po 60 dnech, určitě je znát slušný úbytek a celkové zpevnění (ačkoliv ještě ne takové, jaké bych chtěl).

I přes úspěch v tomto směru mě ale stále hlodala pracovní neaktivita.

Jak tady můžu mluvit o svých plánech, když je pak nedokážu doložit svým každodenním chováním?!

Ke konci měsíce jsem už toho měl opravdu dost.

Celkem se mi tak hodilo, že jsem jel na pár dní k rodičům hlídat psa. Potřeboval jsem změnu, abych se nad tím vším mohl zamyslet.

Jak zjistit své plány a naplánovat jejich plnění?

Jednoho dne jsem tak otevřel Moleskine a pod nadpis „Plány do budoucna“ jsem se sám sebe zeptal:

Co bych dělal, kdybych měl milion a/nebo nemusel vydělávat?

Je to naprosto dokonalý test, jak odstranit všechny limity své fantazie a dostat se k jádru toho, co vás baví a čemu byste se chtěli věnovat. Bohužel si už ale nevzpomenu, od koho jsem tuhle praktiku okopíroval.

Zjistil jsem, že se mé profesní plány a tužby moc nezměnily a v podstatě si stále držím svoji dlouhodobou vizi, se kterou jsem spokojený. Navíc jsem ji ale doplnil o plány z jiných oblastí (zdraví, vztahy, cestování).

Trošku mi to ale vlilo novou krev do žil a pomohlo mi to si znovu uvědomit, proč to všechno vlastně dělám.

Nicméně milion (zatím) nemám a vydělávat musím, a tak jsem na konec stránky přidal další otázku:

Kolik peněz k tomu potřebuju?

Jedním z cílů roku 2017 je vydělávat 50 tisíc měsíčně. Tohle číslo ale nemá žádné opodstatnění, jen se mi líbí.

Rozpočítal jsem si tak měsíční náklady, přičemž jsem zjistil, že méně než 50 tisíc by mi stačilo na nomádění téměř po celém světě a že v Praze si bohatě vystačím i s polovinou, a nezapomněl jsem také na jednorázové investice (nákup hardwaru a dalších pomůcek).

Jelikož vkládám veškeré úsilí do webu o elektronice, chtěl jsem si spočítat, jak daleko jsem od hranic 25 a 50 tisíc a kolik toho ještě musím udělat, aby se mi tento jediný web postaral o všechny mé výdaje.

Nejdříve jsem si pomocí dosavadního RPM (AdSense i affil) spočítal, jakou návštěvnost potřebuju.

Poté jsem si zjistil průměrný počet návštěv na článek a vypočítal, kolik obsahu je potřeba vytvořit.

Z toho jsem odhadl, jak dlouho mi takový obsah zabere času nebo financí v případě outsourcingu.

Vytvořil jsem si několik modelů, od toho nejoptimističtějšího (průměr trafficu na článek a nízká cena outsourcingu) k tomu pesimičtějšímu (medián trafficu na článek, protože průměr zkreslují dva nebo tři nejnavštěvovanější články, a vyšší cena outsourcingu).

Z toho jsem si pak sepsal možnosti, které by mi měly k těmto hranicím dopomoci:

1. Vše si udělat sám: Nulová počáteční investice, ale zabíjení se v rozpětí následujících 5 až 10 měsíců.
2. Prodat web o zdraví: Snížení měsíčního příjmu výměnou za jednorázovou finanční injekci, kterou můžu ihned použít k investici do svého projektu, ve kterém vidím větší potenciál.
3. Půjčit si, ať už od banky nebo rodiny: Tuhle možnost jsem hned zavrhl, ale chtěl jsem mít všechno na papíře.

Jako nejschůdnější možnost mi přišel prodej webu.

Pokud tento report čte někdo ze začínajících podnikatelů nebo studentů, tuto volbu v 99 případech ze 100 nedoporučuji.

Především pokud začínáte, doporučuji si všechno odmakat. V této fázi totiž nejde ani tak o peníze, jako o nabrání zkušeností. Potřebujete si všechno osahat, abyste pak měli jasnou představu, kterou pak můžete předat ostatním v případě outsourcingu.

Také nejsem zastánce výměny pravidelného a téměř bezúdržbového měsíčního příjmu za jednorázový balík peněz. Pokud bych pevně nevěřil, že se mi ztracená hodnota z prodeje v dlouhodobém horizontu několikanásobně nevrátí na jiném projektu, nikdy bych do toho nešel.

Srpen tak poměrně náhle skončil a já se na začátku září vracel do Prahy s jasným plánem.

Září: … zdravý duch

Hned jak jsem se vrátil, jsem rozhodil sítě a začal usilovné hledání potenciálních zájemců o web.

První týden byl ještě poměrně hluchý, ale postupně se pár lidí začalo ozývat a začaly přicházet i první nabídky.

Nejvíce očekávání jsem měl v pána z Webtrhu, se kterým jsem si během pár dnů vyměnil desítky e-mailů a celkově jsem z jeho vystupování měl pocit, že by web skončit v dobrých rukou.

(Musím říct, že tohle jsem od Webtrhu úplně nečekal. 🙂 )

Nakonec přišla řeč na cenu.

Původně 24měsíční násobek příjmů, který jsem si ještě minulý měsíc žádal a za kterým si za normálních okolností stále stojím, jsem nakonec snížil na 18měsíční násobek.

A deal byl na světě.

Zbytek už proběhl velmi hladce a stačily přibližně jen dva dny na to, aby peníze byly na mém účtu a web byl plně převedený pod nového majitele.

Během půl roku jsem tak ostříhal své projekty na jeden jediný, ve kterém vidím ten největší potenciál.

Znovu jsem tak pocítil novou vlnu inspirace a motivace, díky které jsem se chtěl hnedka pustit do práce.

Jak docílit konzistentní práce?

Jenže tyto vlny jsou náhlé a nevyzpytatelné, a tak jsem se chtěl předem připravit na chvíli, kdy zas nevyhnutelně spadnu do šedi rutinní práce.

Co kdybych ale využil podobné triky, které mě přinutily ke každodennímu pocení v posilce?

Snažil jsem se tedy vzít veškeré metody, které mě napadly, a hned je aplikovat.

1. Pomodoro

O pomodorech jsem už toho napsal dost a stále jsou základním kamenem mé práce. V minulém reportu jsem si stanovil hranici 8 pomodor na den, která mi stále přijde nejvíce vhodná, a tak zde není potřeba nic měnit.

2. Accountability skupina

Minule jsem se také ptal, jestli by se nenašlo pár lidí, se kterými bych mohl založit accountability skupinu, ve které bychom se vzájemně motivovali k vyššímu pracovnímu nasazení.

Pár lidí se v komentářích ozvalo, ale spíše byli pro, aby se jednalo o anonymní skupinu. Po zvážení jsem tuhle možnost zavrhl, protože být zodpovědný vůči skupině lidí, o kterých nic nevím, mi nepřijde jako dostatečně silná motivace.

Nakonec jsem tedy napsal několika lidem, které sleduji, jestli by neměli zájem o členství. Dostal jsem dostatek kladných odpovědí, abych skupinu vytvořil, a již třetí týden tak funguje naše malá skupina na Facebooku.

Pokud byste měli zájem se přidat a každý týden se s námi podělit o své plány a zhodnocení vykonané práce za předešlých 7 dní, napište mi na jan.simecik na gmailu.

3. Coworking

Pominu-li různé brigády a přivýdělky, nikdy jsem nechodil do práce.

Se školou jsem sekl hned po prvním semestru, abych se mohl plně věnovat webům. A být svůj vlastní šéf byla (a stále je) pro mě ta nejtěžší věc.

Své pracovní návyky jsem si musel nastavit sám a nejspíše proto mám s konzistentní prací takové problémy. Práce z domova je zkrátka takový sen, který se hodně rychle přemění v noční můru.

Rozhodl jsem se tak obnovit si členství v coworkingu a začal jsem zase chodit do Impact Hubu na Anděl. Prozatím párkrát do týdne.

A opět se mi nechce věřit, jak moc vás dokáže prostředí ovlivnit.

Když už mě to doma nebaví a nechce se mi nic dělat, nikdo mi nemůže zabránit v tom, abych si zapnul film/seriál/hru a na zbytek dne se vykašlal.

Když se mi ale nechce dělat v místnosti s desítkou dalších lidí, tak nemám jinou možnost než to překousnout a opět se dát do práce. A ono to jde a najednou zjistíte, že to není tak hrozné. Navíc, když vidíte, jak všichni okolo makají, tak vám to nedá a máte chuť dělat taky. 🙂

Celej den se divím, proč jsem v coworkingu sám jen s dalšíma 3 lidma. Až na FB plným sběračů hub jsem zjistil, že je dneska svátek.

— Jan Šimečík (@jansimecik) September 28, 2017

Nejlepší na tom je, že když pak kolem 5 až 6 dorazím domů, už nemusím nic dělat. Práci mám udělanou, pomodora odškrtnutá a můj mozek už si může odpočinout.

Je mi jasné, že pro ty, kteří si prošli běžným zaměstnaneckým poměrem, je to normálka, ale pro mě je to naprosto geniální pocit!

Hledání rovnováhy mezi prací a pohybem

Takže práce je teď v pohodě. Ale jak je to s tím cvíčením?

V průběhu září jsem dokončil druhý měsíc z 90denního plánu. Pak ale přišlo pár dnů, kdy na mě něco lezlo, šňůru jsem přerušil, a jak to tak bývá, následně jsem na ní už nedokázal navázat.

Prioritou tohoto měsíce byla také práce, a tak jsem ji dal trochu přednost přes pravidelným pohybem.

Ne, že bych na něj úplně zanevřel, ale spíše se už jednalo o aktivitu párkrát týdně než každý den.

Ještě tak hledám tu správnou rovnováhu a rozvrh, ve kterém bude dost času na práci i pohyb.

Určitě se ale ještě chystám dokončit poslední měsíc plánu a pak uvidím, jestli neudělám nějakou změnu v typu nebo frekvenci cvičení. V každém případě ale nehodlám přestat.

Rád bych se také podělil o jistou proměnu v mindsetu, který jsem si uvědomil někdy na konci srpna.

Předtím jsem o cvičení přemýšlel jen v rámci těch 90 dní a fantazíroval o tom, že do té doby nahodím svaly a shodím břicho a svět bude krásnější.

Teď už ale přemýšlím v dlouhodobém horizontu. Když se podívám do zrcadla, je mi jasné, že to bude chtít ještě spoustu práce a že to nebude hned. A překvapivě mi to vůbec nevadí. Jsem s tím naprosto smířený, a tak nějak i rád.

Nevím, co přesně tuhle proměnu způsobilo, ale jsem si jistý, že mi to pomůže, abych si tento návyk udržel i po skončení plánu.

Říjen, už cítím vánoční příjem

Básnické střevo stranou, konec roku se už nebezpečně blíží a je tak potřeba zabrat více než kdy jindy.

První úkol: Dokončit 90denní cvičební plán

Poslední měsíc bude nejtěžší, ale už se na něj těším. Už teď jsem sám se sebou daleko spokojenější a cítím i lepší svalový základ pro běhání, kdy už mi nohy neumírají po pár kilometrech.

Doufám tedy v úspěšný finiš.

Druhý úkol: Vytvářet a outsourcovat obsah

Pořád nejsem tam, kde bych chtěl s obsahem být.

Teď když mám dostupné finance k investování, od začátku října sháním pisatele, zkouším a testuji je a doufám, že na konci měsíce budu mít už vytvořené standardní procedury a schopné lidi, kteří je budou plnit.

O tomto se v příštím reportu určitě rozepíšu.

Bonusový úkol: Vytvoření anglického blogu o kreslení

Vážně?! Pořád naříkáš, jak se chceš soustředit jen na jeden projekt, a teď chceš vytvářet další?

Jsem si vědom té ironie, ale na mou obranu se jedná o čistě „hobby projekt“, na kterém budu pracovat jen a pouze ve volném čase, kdy budu mít všechnu práci hotovou.

Jedním z cílů roku 2017 bylo naučit se kreslit. Už teď vím, že ho nestihnu, ale rád bych začal co nejdříve.

Zároveň bych k tomu chtěl vytvořit anglický (protože v češtině to nemá smysl) blog, který bude moji cestu dokumentovat. Taková case study v přímém přenosu.

Původně jsem tento projekt chtěl začít až někdy začátkem příštího roku, ale když jsem narazil na UGEE monitor ve slevě za 360 dolarů, rozhodl jsem se do toho praštit a své plány tak urychlit.

Ještě nemám vymyšlenou ani doménu webu, takže se jedná spíše o takový bonusový úkol, když v říjnu zbude nějaký ten čas navíc.

<Nadpis závěru>

Ani mě nenapadá, čím tento report uzavřít.

Cítím, že je vše na správné cestě a že to do konce roku bude ještě jízda.

Naštěstí volant držím já.

“There is only one success – to be able to spend your life in your own way.”
~ Christopher Morley

— Jan Šimečík (@jansimecik) September 12, 2017

Jak se za poslední měsíce dařilo vám?

Rád se s vámi pobavím v komentářích!