Něco jsem prodal, něco nakoupil, něco změnil, něco přečetl a něco se dozvěděl.

Prodal jsem všechny kryptoměny…

Když jsem na začátku března viděl, jak jde čára s hodnotou krypta zase dolu, řekl jsem si dost a zažádal o převod do fiatu.

Bohužel tak moje hraní skončilo se ztrátou přibližně 30 %.

Ten nepříjemný tupý pocit mě provázel ještě pár dní, ale postupně jsem se s tím smířil. Navíc když teď koukám na současný stav kryptoměn, ještě jsem z toho vyvázl vcelku dobře.

Možná to bude po předchozím odstavci znít divně, ale stejně tuto zkušenost hodnotím pozitivně.

Naučil jsem se totiž, že se hamižnost (třeba když v prosinci kvůli FOMO nakupujete víc, než jste původně chtěli) minimálně v tom investičním světě nevyplácí a že je potřeba držet se určitých pravidel.

Také jsem si uvědomil, že když do něčeho investujete ve stylu HODL, tak je velmi těžké pak s takovými penězi dále manipulovat. Zní to sice naprosto logicky, ale že vám něco chybí poznáte, až když vám to chybí.

Kryptoměny tedy zatím pouštím k ledu, ale to neznamená, že jim dále nevěřím. Pořád si myslím, že tu zůstanou a buď nahradí klasickou měnu a platební metody nebo se jim minimálně vyrovnají.

Ale už nevěřím, že to bude tak rychlé, jak tomu jejich zastánci ještě před pár měsíci předpovídali. Určitě ne měsíce, ba ani roky, ale spíše dekády.

Dokážu si celkem dobře představit, že do kryptoměn ještě někdy zainvestuju. Ale už o trochu rozumnější, s menším optimismem a jen pár procenty svých volných prostředků, které mi nebudou chybět ani po větší řadu let.

… a zainvestoval jsem do videotechniky.

Hlavním důvodem, proč jsem svou investici v kryptoměnách více sledoval a nakonec se rozhodl ji vybrat, bylo to, že jsem se rozhodl zainvestovat do videí.

Video je (nejen na českém webu) hrozně podceňované médium.

Ono je to poměrně logické, protože jeho tvorba není úplně nejlevnější (ačkoliv si dnes můžete vystačit i s modernějším mobilem) a mluvit před kamerou je jistě složitější než sezení za klávesnicí.

Nicméně je to důležitý krok kupředu, který by měli udělat všichni, co to myslí s provozováním webových portálů vážně. Má to totiž hned několik výhod:

• Zvýšíte tím celkovou autoritu webu/brandu
• Posune vás to před konkurenci, která video ještě nevyužívá (nebo málo či nekvalitně)
• Připravíte se na budoucnost (Google pořád hlásá, jak video jednou nahradí text)

Videotvorbu mám mezi svými cíli pro tento rok a jelikož jsem se už nemohl dočkat, tak jsem zainvestoval do prvního vybavení – bezzrcadlovky Panasonic G80, pár objektivů a 4K monitoru. Také si postupně přestavuji pokoj, aby vypadal na kameře dobře.

A udělal jsem už nějaké video?

Nope.

Pořád mi ještě chybí dobrý stativ s videohlavou, nějaký ten mikrofon a také světla. Ještě mě to bude něco stát – a přesně v tomhle momentě mě vždycky zabolí těch ztracených 30 %.

Další věc, která mě drží zpátky, je také to, že chci společnosti nebo e-shopy oslovit, až budu mít ještě o něco vyšší návštěvnost, aby se mi s nimi lépe jednalo ohledně zaslání produktů na recenze.

Zatím se tedy učím alespoň fotit.

Aktualizoval jsem obsah a jeho formát.

Jedinou výraznou nevýhodou psaní o elektronice je fakt, že je tu málo evergreenu a často je potřeba obsah aktualizovat.

Konečně jsem tak dokončil hlavní aktualizace projektu. Chybí mi už jen pár článků, které ale mohou počkat.

Současně s aktualizacemi jsem přešel také na nový formát obsahu, který jsem zmiňoval už v minulém reportu.

Snažil jsem se co nejvíce rozbít dlouhé sloupy textu a ještě více zjednodušit článek, aby čtenář mohl rychleji vyčíst vše důležité. V tomto formátu pak vytvářím nové články a postupně do něj bude přecházet i starší obsah, až bude potřeba aktualizace.

Teď jsem s tím spokojený a myslím, že tahle změna jen utvrzuje mé přesvědčení, že kvalita obsahu tohoto projektu je na hony vzdálená konkurenci.

Přečetl jsem dalších 6 knih.

Za poslední dva měsíce se mi podařilo přečíst 6 knih, a tak jsem si vytvořil slušný náskok pro svůj cíl – za tento rok přečíst 24 titulů.

Vše, co jsem letos přečetl, najdete v přečtených knihách.

Za únor a březen to bylo:

The War of Art (Steven Pressfield), 3,5/5

Jakési manifesto, které personifikuje až mystickou sílu, která nám stojí v naplnění našeho potenciálu, a radí jak proti ní bojovat.

A přesto říci životu ano (Viktor E. Frankl), 5/5

Nesmírně silná kniha od rakouského psychologa, který přežil koncentrační tábor a po osvobození zanalyzoval hrůzy, které zažil. Tohle by si měl přečíst naprosto každý.

The Motivation Hacker (Nick Winter), 3,5/5

Takový soubor různých pouček a pomůcek, jak si vytvořit a uchovat motivaci a dokončit tak své cíle.

Siddhartha (Hermann Hesse), 4/5

Alegorický příběh, ke kterému se za čas musím ještě vrátit, jelikož si úplně nemyslím, že jsem pochopil vše, co mi chtěl autor předat.

The Dip (Seth Godin), 5/5

Krátká (ale naprosto skvělá) knížka o tom, jestli s určitým projektem pokračovat i přes suchá/nezáživná/těžká období nebo jestli je to jen slepá ulička.

Work Clean (Dan Charnas), 4/5

Velmi zajímavá kniha popisující kulinářský svět, která se snaží předat triky a zvyky nejlepších šéfkuchařů i těm, kteří pracují u kancelářského stolu než u sporáku.

Plány pro 1Q jsem… nesplnil?

Pro toto čtvrtletí jsem si stanovil 3 cíle:

1. Pravidelně vstávat ráno.
2. Snížit tělesný tuk a vytvořit návyk pravidelného pohybu.
3. Outsourcovat 80 % psaní na hlavním projektu.

A ani u jednoho bych nemohl s čistým svědomím říct, že se mi ho podařilo splnit.

Fail?

To si úplně nemyslím. Ačkoliv jsme plány nedokázal naplnit, přesto jsem se (o sobě) naučil spoustu důležitých věcí:

1. Nejdůležitější zvyk je chození do coworkingu.

Tzv. „keystone habit“ z The Power of Habit je zvyk, který slouží jako základní kámen.

Celkem logicky jsem si myslel, že je to včasné vstávání. A i když i to dokáže velmi pomoci, tím nejpodstatnějším zvykem je pro mě pravidelné chození do coworkingu.

Za ty dva měsíce jsem měl různé výkyvy v produktivitě, prokrastinaci i v pravidelném sportování. Když se ale podívám zpátky, zjišťuji, že ty nejlepší týdny byly vždycky ty, které jsem strávil v coworkingu.

Bylo přitom jedno, jestli jsem tam byl už od rána nebo od poledne. Vždy jsem si udělal svoji práci a domů přišel s čistou hlavou a prostorem pro ničím nerušené osobní volno.

2. Pravidelný pohyb až když přijdu z práce.

Každá knížka a článek na internetu vám řekne, že nejlíp uděláte, když začnete sportovat hned ráno. Že získáte energii do celého dne, přitom budete čerpat z nabuzeného organismu a v neposlední řadě máte ráno více mentální síly, abyste se k cvičení dokopali.

To je sice všechno asi pravda – ale také důkaz, že univerzální pravidla nemusí sedět každému.

Když jsem ráno pomyslel na to, že bych si měl nazout boty a vyběhnout ven, raději jsem se ještě více zachumlal do peřiny a snažil se to co nejvíce oddálit. Každé ráno tak pro mě bylo utrpením než potěšením z nového dne.

Přitom když jsem odpoledne dorazil domů z coworkingu, stačilo mi pár minut na převlečení a už jsem mohl jít okopávat chodník sídliště. Bez přemlouvání.

Počkat! Jakto?! Neměl bych v tuhle dobu mít už oslabenou mentální sílu? Jak je možné, že jsem dal přednost běhu před sezením u seriálů?

Sám pořádně nevím. Při cestě domů mám prostě dobrou náladu, že už mám pro dnešek odpracováno, což mi paradoxně dodává větší motivaci zakončit den cvičením a pak už mít volný večer.

Takže jsem vlastně produktivní, protože jsem byl produktivní…?

3. Kvalitních lidí je málo.

Nakonec jsem se dozvěděl něco nového i o současného situaci na poli outsourcingu. Snažil jsem se zlanařit zkušené redaktory, které píšou nebo psali pro známější portály o elektronice.

Těžce jsem ale nepochodil. Buď nemají zájem nebo čas.

Nicméně jsem pokračoval ve své hypotéze, že bude lepší hledat lidi, kteří mají elektroniku jako koníček, než „obecné“ pisatele, které píšou o všem, za co dostanou zaplaceno.

Napsal jsem tak do oborových skupin, na FB nebo diskuzních fórech, a po pár zvláštních případech…

Tip: Pokud nemáte zájem o nabídku přivýdělku, tak buď:

a.) odmítněte
b.) zkuste si vyjednat lepší podmínky

Pokud si ale vyberte c.) pasivně-agresivní odpověď, ve které si snažíte zvednout vlastní hodnotu, tak jste idiot.

— Jan Šimečík (@jansimecik) March 14, 2018

První test potenciálních pisatelů spočívá v krátkém zadání na pár odstavců, které zkouší jejich znalost v oboru a v druhé řadě také umění řídit se pokyny.

Teď mi přišel dvoustránkový text plný něčeho, co jsem vůbec nepožadoval.
Napsaný v Comic Sansu.

— Jan Šimečík (@jansimecik) March 15, 2018

… jsem našel nějaký potenciál.

S některými pisateli tak už něco připravuji. Ještě je ale brzo na nějaké komplexnější hodnocení.

Krize mě přivedly zpět do reality

V posledních pár týdnech jsem zažil hned několik krizových situacích. Osobních i profesních, psychických i hmotných (ačkoliv třeba virtuálních).

To mě přimělo k tomu, abych se podíval na skutečnost, jaká doopravdy je a ne jak si ji představuji.

Najednou jsem viděl, jak třeba nesmyslně řeším videotechniku a procesy natáčení a úpravy videí, aniž bych dělal na samotném projektu, který je nejprve třeba někam posunout.

Přistihl jsem se také, jak přemýšlím a plánuji další projekty, které mám v dlouhodobých cílech, aniž bych bral v potaz ten, který stojí právě teď přede mnou a který si žádá nejvíce pozornosti.

Ani finanční stránka projektu nebyla úplně nejlepší. Dobré sezónní měsíce mě uchlácholily a já tak myslel, že je projekt už soběstačný. Nicméně propad v posledních měsících mě přesvědčil o opaku. Je potřeba ještě spousta práce, než budu moci web prohlásit za úspěšný.

Tohle a ještě více mě přimělo k tomu, abych udělal změnu.

Začal jsem to brát vážněji a naplánoval si potřebné kroky ke splnění dalších milníků projektu.

Plány pro 2Q 2018

Nadcházející 3 měsíce budou pouze o jednom: práci na hlavním projektu.

Zadal jsem si tedy dva úkoly:

1. Publikovat 18 nových článků.

Témata už mám vybraná a naplánovaná na konkrétní týdny, ve kterém je bude třeba vytvořit a publikovat.

Nepočítám do toho podpůrný obsah (viz druhý úkol), ale ty hlavní „money“ nebo „pillar“ články. 12 z nich si napíšu sám a 6 se budu snažit outsourcovat.

Cíle:

• Každý týden napsat a publikovat 1 článek.
• Každých 14 dní zeditovat a publikovat 1 outsourcovaný článek.

2. Zvýšit průměr počtu zobrazení článku na 4000 / měsíc.

Je na čase, abych zamakal také na propagaci mého obsahu (především link building). Prozatím jsem to řešil jen přesměrováním starších domén, a tak tu mám velké rezervy.

Pro představu, minulý měsíc byl tento průměr 2000 (medián pak 1900), takže mě tu čeká ještě spousta práce.

Cíle:

• Každý týden vytvořit seznam prospectů pro alespoň 2 články.
• Každý týden napsat prospectům s cílem získat link (ať už přímo, tak třeba domluvení guest postu, atd.)
• Každý týden vytvořit případné guest posty nebo podpůrný obsah („link bait“).

Abych tentokrát dokázal, že si jen tak nehraju, rozhodl jsem se pro zvýšení sázek:

Pokud tyto cíle nesplním… tak projekt prodám.

Samozřejmě se ho zbavit nechci – naopak jsem kvůli němu prodal všechno ostatní – ale udělám to, pokud to bude nutné. Chci se tímto bránit různým výmluvám, které by se v průběhu následujících měsíců mohly objevit – a jistě se i objeví.

Pokud tedy cíle nesplním (z důvodů mé prokrastinace nebo otálení), asi pro mě tento projekt nemá takový význam, a tak bude lepší, když se přesunu k něčemu jinému.

Jedu vabank!

Tohle čtvrtletí bude rozhodně zajímavé, to už je jisté.

Já ale doufám, že stejně tak bude i úspěšné a konečně projekt zase posunu o notný kus dál.

Co myslíte? Dám to?

Napište mi do komentářů a já vás o tom přesvědčím! 😛