Rok 2016 mi připomínal horskou dráhu.

Změnilo se hned několik věcí v mém životě, až jsem si byl jistý jen jedním:

Nudit se určitě nebudu.

Návštěva Londýna

Úvodní výkop roku byl v podobě výletu do Anglie, kam jsme si s mamkou zajeli.

Sice to bylo skoro na otočku, ale stihli jsme všechno důležité:

Podívali jsme se do centra Londýna, prošli jsme Notting Hill („surreálné, ale milé!“), něco málo nakoupili a zašli si na již tradiční steak do Angusu (kdo ještě nebyl, o dost přichází).

Rozhodně nejcennější fotka z letošního Londýna 🙂 pic.twitter.com/bPkOpVpzdB

— Jan Šimečík (@jansimecik) January 28, 2016

Především jsem měl radost z toho, že jsem konečně mohl mamku taky někam vzít a alespoň trošičku ji to všechno začít oplácet.

V tuhle chvíli se zdálo, že 2016 bude konečně rokem cestování. Nakonec to ale byl jediný výlet za hranice republiky.

Přestěhování do Prahy

A to z důvodu mého přesunu do hlavního města.

Kamarád začal shánět spolubydlícího a jelikož věděl, že do Prahy chci už nějaký ten pátek, obrátil se na mě.

Ze začátku jsem to nebral zas tak vážně, ale poté co jsme prošli pár bytů a narazili na perfektní 3+1 na Barrandově, bylo rozhodnuto.

V půlce února jsme se nastěhovali a já tak ve 23 letech konečně vyletěl z hnízda.

Tak jako bydlime…? 😁

A photo posted by Jan Šimečík (@jedy357) on Feb 16, 2016 at 10:07am PST

Netrvalo to dlouho a nadšení z osamostatňování vystřídal stesk po teplé večeři a vypraném prádle… 😀

Nicméně myslím, že jsme se s tím poprali dobře.

Dokonce jsme dostali pár komplimentů ohledně udržování pořádku, na to „že jsme tu dva kluci“.

Zamítnutí webu na Skliku

Víte, kdy je nejvhodnější doba na ztrátu značné části vašich příjmů?

Když jste se vrátili z nakupování v Anglii a právě se chystáte přestěhovat (čti nacpat desítky tisíc do nábytku, vybavení a záloh bytu).

Začalo to zamítnutím mého největšího webu na Skliku.

V Skliku přehodnotili svá pravidla a už se jim nelíbí traffic, který pochází převážně ze sociálních sítích, jak jsem se posléze musel přes e-mail dopídit.

Tohle člověk po počátečním rozhořčení dokáže pochopit. Nepochopitelný byl však jejich přístup.

Zamítnutí proběhlo v naprosté tichosti a já tak několik dní zobrazoval prázdné plochy, než jsem si zkontroloval administraci Skliku.

Po pár dnech kouknu na @Sklik a zjistím, že mi spadly příjmy. Co se děje? Jen mi zničehonic zamítli web. Díky aspoň za upozornění………..

— Jan Šimečík (@jansimecik) January 28, 2016

Teď už je Sklik víceméně irelevantní, když Google odstranil limit 3 reklamních AdSense bloků na stránku.

Smysl v jeho nasazení vidím akorát, když chcete mít na webu plovoucí blok, což je stále proti AdSense zásadám.

Propad návštěvnosti z Facebooku

Ztráta jednoho příjmu mě sice bolela, ale nebylo to zas až tak hrozné. To jsem ale ještě nevěděl, že Sklik byla teprve první vlaštovka.

Hlavní problém se objevil v postupném snižování trafficu z Facebooku, který napájel můj zábavní web.

Tisíce přerostly v desetitisíce, až jsem nakonec zaznamenával statisícové úbytky v měsíčních návštěvách.

Už jsem vám říkal, že tento web stál za 80 % mých příjmů?

Než začnete hledat poučku o diverzifikaci a spoléhání na nestabilní kanály trafficu, věřte, že si svoji chybu zcela uvědomuji.

Kvůli vrtkavosti sociálních sítí si ani dneska nejsem úplně jistý, proč se návštěvnost tak propadla.

Mezi nejpravděpodobnější příčiny patří:

• Změna algoritmu Facebooku: Asi jste si všimli, že Facebook zakročil proti zvedající se vlně clickbaitů. Viděl jsem, že virální vlny padají daleko rychleji. Tomu nepomáhá ani daleko větší konkurence, než tomu bylo před lety. Ovšem nutno podotknout, že jsem našel hned několik ne zrovna kvalitních webů, kteří z FB získávají čím dál větší traffic.

• Ztráta momentu: Rok 2015 byl pro mě nesmírně složitý (paradoxně také finančně nejúspěšnější) a web běžel skoro jen v údržbovém módu. Je tak možné, že mě ta ztráta setrvačnosti dohnala.

Mánii střídá nezájem

Začal jsem pomalu, ale jistě panikařit.

Podle toho také vypadaly mé dva stavy, mezi kterými jsem svévolně přepínal:

1. Mánie: Každý den jsem přicházel s novými nápady a všechny jsem je chtěl realizovat. Představoval jsem si, jak každý den udělám práci na týden a k tomu stihnu napsat deset tisíc slov obsahu. Do oběda.
2. Nezájem: Celý den jsem ignoroval překypující To Do listy v Trellu. Raději jsem si zapnul Dotu nebo se soustředil na běh/posilovnu. Večer jsem se pak kouknul do AdSense a doufal, že mi tam zázračně naskočí víc peněz než včera.

Asi vám nemusím říkat, že ani jeden z těchto stavů nebyl zrovna ideální.

Pomalu mi začínala docházet rezerva a na rozjetí něčeho nového už nezbýval čas. Potřeboval jsem peníze hned teď a ne až za pár měsíců.

A nejrychlejší cesta k penězům vede přes služby.

Nabízím své služby copywritera/content manag. (třeba pro #czaffil projekty). Vypadl mi jeden příjem, a tak hledám nějakou bokovku. Za RT dík

— Jan Šimečík (@jansimecik) June 20, 2016

Přes sociální sítě, Webtrh a Easytask jsem si po chvíli našel pár přivýdělků. Většinou to byly práce spojené s WordPressem nebo copy/ghostwriting.

Postupně se mi tak začalo dařit alespoň trochu zaplňovat finanční díry.

Přehodnocení svých cílů

Co teď?

Poté co jsem si zvyknul pracovat pro někoho jiného, jsem začal přemýšlet, jestli tento směr více neprozkoumat.

Hrál jsem si s myšlenkou založení agentury na správu webového obsahu. Dokonce jsem několika z vás napsal, abych si ověřil trh, jaké jsou zde dostupná řešení a co tu chybí.

Nechybělo málo a dal jsem se do toho.

A stále se mi to zdá jako skvělý nápad.

Služba specializovaná na tvoření pravidelného obsahu (tedy články, recenze, apod., žádné landing pages) tu pořád chybí.

Navíc u spoustu webů vidím, že by s tím potřebovali pomoct. Často je totiž jejich obsah dost podprůměrný, po informativní stránce i formátování.

V té době jsem se ale začal sám sebe ptát:

Co vlastně chci v životě dělat? Jak by vypadal můj ideální život za 5 let?

Uvědomil jsem si, že do takového projektu bych musel jít full-time. Stálo by mě to minimálně rok života a hlavně by mě to neposunulo tím správným směrem.

Konečně jsem totiž jasně viděl své cíle a cestu, která k nim vede.

(O svých dlouhodobých cílech zas někdy jindy. 🙂 )

Dny tvoří týdny, měsíce a roky…

S vytyčenou (ale nevyšlapanou) cestou přede mnou jsem už potřeboval jen jedno:

Vydat se po ní.

Abych to ale dokázal, potřeboval jsem od podlahy změnit to, co každý den dělám.

Po roce 2015 jsem ztratil jakýkoliv pevný režim. Vstával jsem, kdy jsem chtěl, pracoval jsem, kdy jsem chtěl, a celkově mi chyběla disciplína.

V průběhu 2016 jsem tak krůček po krůčku všechno měnil:

• Poprvé v životě jsem sám od sebe začal vstávat ráno. Den mi začíná mezi 7. až 9. hodinou, na místo odpoledních hodin, jak jsem byl roky zvyklý.
• Od prosince jsem znovu najel na meditaci (Headspace), která mi v minulosti dokázala pomoci z těžkých situací. Dnes už nepociťuji až takové účinky, ale za 10 minut denně to rozhodně stojí.
• Den jsem si začal plánovat a hlavně průběžně zapisovat do Moleskinu. Vím tak přesně, co jsem dělal minulý týden a v konkrétní dobu, kolik jsem toho stihl udělat nebo co mě rozptýlilo.
• Opět pracuji podle Pomodoro techniky. Pracovat je jednoduché, daleko těžší je začít. Pomodora s tím pomáhají. Navíc si můžu lehce kvantifikovat, kolik jsem toho udělal.

Most procrastination can be fixed with "I'll just do one Pomodoro then leave it until tomorrow." You'll likely end up doing more.

— Glen Allsopp (@ViperChill) October 5, 2016

• Když se všechno začalo propadat, tak mě alespoň držela dobrá fyzická kondice z pravidelného běhání a cvičení. Teď v prosinci jsem to sice flákal, ale opět na to najedu.

Říká se, že změna je život…

Tento rok byl zcela jistě ve znamení změny, ať už v tom dobrém či špatném slova smyslu.

Sice na tom finančně ještě nejsem jako předtím, ale osobně jsem neskutečně vyrostl.

Takový obchod beru všema deseti. Peníze se dají vydělat vždycky. 🙂

Především jsem si uvědomil, co chci v životě dělat a jak k tomu směřovat.

K tomu mi pomohla také podpora rodiny, která za mnou stojí a ještě více mě tak utvrzuje v přesvědčení, že to všechno zvládnu. Ne každý má takové štěstí a o to více si toho vážím.

Co mě čeká v roce 2017?

Nemám s ročními plány takové zkušenosti, takže si nejsem úplně jistý jejich přesností.

Raději si chci dávat týdenní nebo měsíční úkoly, o kterých bych na blogu psal reporty.

Pro alespoň přibližnou představu je můj plán následující:

1. Vydělávat 50 tisíc/měsíc ze 3 webů

Postupně se chci zbavit nebo zkonsolidovat všechny menší weby a zaměřit se jen na ty 3 největší (zábava, zdraví, elektronika).

Samozřejmě by bylo nejlepší se zaměřit jen na jeden, ale ještě si úplně nejsem jistý, na který z nich vsadit. Je docela možné, že v průběhu roku tohle rozhodnutí přehodnotím.

V praxi to bude vypadat tak, že se budu hlavně věnovat tvoření obsahu (jelikož na něm stojí a padá každý web), který proložím lehkým linkbuildingem a celkovým zvyšováním autority.

Ke konci roku bych chtěl všechno delegovat a postupně se zcela nahradit někým jiným.

Hranici 50 tisíc za měsíc nemám nijak propočítanou. Je to zkrátka pěkně kulaté číslo, které by mi umožňovalo komfortní život v Praze a zároveň i prostředky pro další projekty. 🙂

2. Prozatím vyrovnávat příjem bokovkami

Než se mi podaří dosáhnout výše zmíněného hranice, budu ještě pracovat s klienty. Postupně ale chci všechny klientské práce snížit na minimum a pak kompletně odstranit.

Jelikož mám spoustu projektů v šuplíku, přemýšlím také o prodávání „webů na klíč“.

Ve zkratce by se jednalo o čerstvě spuštěné projekty, které by se mohly hodit začátečníkům nebo lidem, kteří si chtějí zkusit jiné oblasti.

Musím to pořádně promyslet, ale ještě v lednu bych chtěl jeden web hodit na Webtrh, abych věděl, jaký by o to byl zájem.

3. Psát na blog

Dlouhou dobu jsem si chtěl hrát jen na vlastním písečku a zbytečně na sebe neupozorňovat.

Teď ale tento blog hodlám využít k vytvoření tlaku a zodpovědnosti vůči mým úkolům, což mě bude rychleji posouvat dále.

Pokud tím navíc někoho inspiruju, jedině dobře. Sám jsem na začátku čerpal motivaci a zkušenosti právě z blogů ostatních podnikatelů.

4. Osobní plány

A jelikož život není jen o práci, mám i pár osobních plánů:

• Pravidelný pohyb a lepší strava: Rád bych si konečně vytvořil pevnou tréninkovou rutinu a opět najel na nízkosacharidovou dietu nebo paleo.
• Více sociálního života: Poslední měsíce roky jsem na něj dost zanevřel. Někdy je potřeba to sezení u počítače utnout, někam vyrazit a prohloubit přátelské vztahy.
• Naučit se kreslit: Je to můj dlouholetý sen a navíc mi zapadá do dlouhodobých cílů. Do konce roku bych chtěl obstojně kreslit ilustrace v komiksovém stylu.

2017 = Progres

Připadám si tak trochu jako na začátku. S tím rozdílem, že už mám spoustu zkušeností, které jen potřebuji uplatnit v praxi.

Jestli byl minulý rok ve znamení změny, tak letošek bude o progresu.

A jsem si jistý, že ten bude pořádný!

Další reporty, které jsem četl

• První souhrn 2016, který mi přistál na Twitteru, byl od Františka Szabó, kterého asi nemusím nikomu představovat.
• Další byl report Ondřeje Martínka, ve kterém mimo jiné radí sdílet své zkušeností s ostatními, což mě dokoplo k vytvoření tohoto blogu.
• Na Nový rok přišel se zhodnocením také Mário Roženský. Sice se věnuje něčemu jinému než já, ale vždy mi byl velkým vzorem.
• Nemůžu opomenout ani Pepu Kroupu, který znovu nastartoval svůj blog a rozhodně jej doporučuji dále sledovat.
• Ze zahraničních podnikatelů jsem nahlédl také do loňských úspěchů a letošních plánů Noaha Kagana (AppSumo) a Syeda Balkhiho (WPBeginner).
• Nakonec doporučím ještě článek na Czechcrunchi o loňském roce Elona Muska. Tohohle borce nemůžu přestat obdivovat a myslím, že se o něm za pár století budou děti ve škole učit.

Rád si přečtu i vaše zhodnocení minulého roku a plány na ten letošní, určitě mi v komentářích nechte odkazy.

Přeji vám, ať je 2017 tím nejlepším rokem, který jste dosud zažili!

PS: Pro další články mě nezapomeňte sledovat na Twitteru. 🙂